Obec Pilníkov
Dnešní datum: 29. 04. 2017  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Úřední deska :: Odkazy na jiné weby  

Vyhledávání
Google

Počasí

* Pilníkovská kronika

Vydáno dne 24. 05. 2006 (15395 přečtení)

Velmi zkrácená verze pilníkovské kroniky.
Jedná se o rozšířený přepis z původních stránek. Aktuální informace jsou doplňovány, ale protože obecní kronikář na tyto stránky nepřispívá, nemusí zde být uvedeny všechny události.
Pokud se domníváte, že zde chybí nějaká událost, která by zde měla být zaznamenána, napište mi o ni prosím na e-mail webmaster@pilnikov.cz. Děkuji.

K ronika M ěsta
P ilníkova

Zkrácená verze kroniky.

Do poloviny 13.století vzniklo ve zdejší oblasti několik slovanských sídlišť. Například sídliště Čermná, Chotěvice, Pilníkov, Rokytník, Staré Buky, Vlčice, Žďár a další. Za vlády krále Václava I. (vládl v letech 1230 - 1253) se do tohoto úpského kraje začali stěhovat také Němci a Nizozemci. Kolonizace probíhala i za panování dalšího krále Přemysla Otakara II. (vládl v letech 1253 - 1278).

V letech 1277 až 1522 byl Pilníkov s Vlčicemi součástí trutnovské manské soustavy, která až do roku 1371 patřila majitelům trutnovského hradu. Takže jednou podléhala českému králi, jindy zase slezským vévodům - zástavním držitelům Trutnovska.

O vesnici Pilníkov se poprvé dozvídáme ze zápisu z roku 1357 v knize "Kniha o potvrzení duchovních funkcí". Brzy po roce 1371 získal Pilníkov do majetku vladyka Ješek Zilvar, jehož potomci se nazývali Zilvarové z Pilníkova a postupně získali řadu majetků na Trutnovsku. Ješek se připomíná na Pilníkově v letech 1388 až 1406 a zřejmě teprve on zde nechal vybudovat tvrz, která ale jako panské sídlo nesloužila dlouho, protože poslední výslovná zmínka o pilníkovské tvrzi je z roku 1581, kdy se však připomíná pouze jako tvrz pustá.

20.března 1514, za vlády krále Vladislava IV. jehož byla ves majetkem, byla ves Pilníkov povýšena na městečko a to na žádost Adama III. Zilvara z Pilníkova. Adam III. také docílil toho, že 30.06.1522 byly zilvarovské statky propuštěny z trutnovského manství. Zilvárové vlastnili Pilníkov, který byl součástí panství Vlčice, až do roku 1622, kdy byl Adam V. Zilvar potrestán, za aktivní účast na stavovském povstání v letech 1618 - 1620, konfiskací dvou třetin veškerého svého jmění. Ztratil tak i vlčický statek, který královská komora prodala 21.01.1623 Albrechtovi z Valdštejna. Albrecht z Valdštejna však tyto statky 09.01.1627 zastavil na 30. let císařskému plukovníkovi Danielovi Hebronovi. Jeho vdova Erdmund Hebronová prodala panství Vlčice Jakubu Weiherovi. V roce 1675 koupil toto panství kníže Jan Adolf ze Schwarzenberka. Schwarzenberkové vlastnili panství až do roku 1789. Ještě za jejich vlády se zdejší a okolní sedláci v roce 1775 zúčastnili nevolnického povstání a v roce 1784 byl, podle dekretu Josefa II., zrušen hřbitov okolo kostela. V roce 1790 koupil vlčické panství (2 městečka a 15 vsí) lnářský velkopodnikatel Jan František Theer.

16.srpna 1820 byl Pilníkov stižen požárem, který vyšel z domu čp. 109. V roce 1830 vznikla nová část Pilníkova zvaná Nové město. V roce 1852 obec Pilníkov koupila dům čp. 36 pro potřeby radnice a v roce 1855 byla postavena nová škola čp. 35, která dnešní vzhled získala až přestavbou v roce 1887.

Panství Vlčice bylo v roce 1868 prodáno Hugovi Wihardovi, továrníku v Libavě. V roce 1870 byla dokončena stavba železnice v úseku Trutnov - Stará Paka, po které první vlak projel 01.11.1871. V roce 1873 byl založen první hasičský sbor s 55 členy. Stavba chudobince dokončena v roce 1883. V roce 1914 byl do domácností zaveden elektrický proud.

Posledním majitelem byl od roku 1916 Bedřich Reimann, továrník v Prkenném Dole, který panství vlastnil až do roku 1945.

V této době byla, v roce 1925, zahájena stavba obecního vodovodu, a v roce 1929 došlo ke sloučení obcí Pilníkova a Pilsdorfu.

Památky v obci:
Původní dřevěný kostel Nejsvětější Trojice, stojící uprostřed náměstí na mírném návrší, je poprvé připomínán v roce 1357 jako farní. Beatrix Eleonora Zilvarová dala postavit v letech 1604 - 1605 zděnou věž. Pro značnou schátralost byla původní dřevěná část kostela stržena a v letech 1769 až 1772 byl k věži postaven nový zděný jednolodní kostel podle plánů Martinelliho. Současné zařízení kostela je z konce 18. století.

Znak byl obci udělen králem Vladislavem II při příležitosti povýšení na město dne 20.03.1514.
Popis znaku: Štít je polcený, pravá polovice je červená, levá stříbrná a v ní je polovina černé orlice se zlatou zbrojí doprava hledící, kolem hlavy má svatozář.

Od 04.06.1998 má obec také prapor. Prapor obci udělil, na základě žádosti a podle návrhu zastupitelstva obce, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloš Zeman.
Popis praporu: list tvoří červená žerďová část a bílá vlající část v poměru 2:3. K červené části přiléhá polovina černé k žerdi hledící orlice. Poměr šířky listu k jeho délce je 2:3.

Současnost:
Obec se rozkládá podél silnice I. třídy I/16 od Trutnova na Jičín a železniční trati Trutnov - Chlumec nad Cidlinou. V obci žije 1070 obyvatel, rozloha obce je 1699 ha v katastrálních územích Pilníkov I, II a III. Součástí obce je osada Letná, která je podél místní komunikace mezi Pilníkovem a Vlčicemi.
Do obce přitékají potoky Mlýnský, Prkenný, Starobucký, Vlčický a Volanovský, tvoří potok Pilníkovský, který odvádí vody přes Chotěvice do Labe.
V obci je mateřská škola, základní devítiletá škola se školní jídelnou a družinou, domov důchodců, pošta, zdravotní středisko, knihovna, drobné provozovny, prodejny a restaurační zařízení, taneční sál.

Sportovní zařízení:
fotbalové hřiště a tělocvična Spartaku Pilníkov, školní hřiště, vodní nádrž.

Firmy v obci: (abecední pořadí)
AP spol. s r.o., Autoservis OÁZA, DZ-Service spol.s.r.o., JABLKON, s.r.o., Jezdecká škola PASTVINY - Ciprovi, KATA spol. s r.o., LUDUS - VHP s.r.o., Rodinná farma Ing. Skutil, Soukromý rolník Ing. Kult, TALPA spol. s r.o., Vrbatovo zahradnictví, VSV spol. s r.o., ZVU a.s. - strojírna a slévárna.

Pílníkov v datech:

  1277

Přemysl Otakar II. zřizuje jednotný trutnovský manský kraj s pěti hospodářskými středisky: Trutnov, Hostinné, Dvůr Králové, Pilníkov a Brusnice (dnešní Hajnice), aby si u lenní pánů zajistil poslušnost a příjem z hospodářského zisku. Regionálními přirozenými centry zůstávají doposud: Trutnov a Dvůr Králové jako města s rozšířenou působností, Hostinné má pověřený úřad, Pilníkov s Hajnicí se ustálily jako lidnatější venkovské obce s rozvinutou infrastrukturou.

  1357

První zmínka o vesnici Pilníkov v knize "Kniha o potvrzení duchovních funkcí". V knize je také zmíněn původní dřevěný kostel Nejsvětější Trojice, stojící uprostřed náměstí na mírném návrší.

konec 14. století

Místní panství vlastní rod Zilvárů, který spravoval Pilníkov, sousední Vlčice, Čermnou a Staré Buky (až do roku 1622). V polovině 15. století založil hrad Břečtejn, později zvaný Silberstein (lokalita Hrádeček), rozbořen na počátku třicetileté války. Potomci šlechtického rodu usilují - prozatím neúspěšně - o jeho obnovení. Typem jednoobjektového slezského hradu se jedná v našich zemích o velmi vzácný doklad pozdně gotického stylu.

  1371

Pilníkov do majetku získal vladyka Ješek Silber, jeho potomci se nazývali Zilvarové z Pilníkova a postupně získali řadu majetků na Trutnovsku.

  1388-1406

Pánem na Pilníkově je mladší Ješek Silber, nechal zde vybudovat tvrz a zřejmě zde i sídlil.

  1421

Po dobytí Trutnova odtáhla husitská vojska přes Pilníkov na Litoměřicko. Údajně v husitském vojsku byl i hejtman Jan Žižka.

  1425

Husité opět táhli přes Pilníkov.

  20.03. 1514

Za vlády krále Vladislava IV., jehož byla ves majetkem, byla ves Pilníkov povýšena na městečko. Při této příležitosti byl obci udělen znak.

  1518

Adam III. Zilvar se oženil s paní Beatrix Šumburskou

  1558

Christoph Silber obnovil solný trh

  1604-1605

Beatrix Eleonora Zilvarová dala postavit k dřevěnému kostelu zděnou věž.

  24.10. 1616

císař Matyáš potvrdil tržní práva pro Adama Silbera. Trh začínal na sv. Šimona a Juda - 28. října a trval osm dní.

  1622

Adam V. Zilvar byl potrestán, za aktivní účast na stavovském povstání v letech 1618 - 1620, konfiskací dvou třetin veškerého svého jmění. Ztratil tak i vlčický statek.

  21.01. 1623

Královská komora prodala konfiskovaný majetek Albrechtovi z Valdštejna.

  09.01. 1627

Albrecht z Valdštejna statky zastavil na 30. let císařskému plukovníkovi Danielovi Hebronovi.

  1638

Po Hebronově smrti prodala vdova Erdmut panství Vlčice Jakubu Weygerovi, vévodovi z Marienburku.

  po roce 1648

Třicetiletá válka činí vesnice liduprázdné, stavení zpustlá, pole zanedbaná, lidé hromadně opouštějí domovy a utíkají za hranice.

  1654

Po 30-ti leté válce zbylo v Pilníkově jen 12 obydlených domů a 46 domů pustých, za války vyhořelých.

  1675

Vlčice Jan Adolf, kníže ze Schwarzenberka, zakoupil vlčické panství a po celém kraji postupně zavedl plátenictví. Schwarzenberkové vlastnili panství až do roku 1789.

  1698

První zmínky o Pilníkovské ovčárně (Pilstorffer Schäfferey, dnešní Třídomí.

  1713

Pilníkov a Pilsdorf měla dohromady 300 domů a 1177 obyvatel.

  1737

Nad pramenem pitné vody v lesích na východ od Pilníkova byla vystavena kaple Sv. Magdalény, kde mělo obadlí několik mnichů. Prvním byl poustevník Josef Fischer.

  1765

V tomto roce ukončil činnost hrdelní soud IV. třídy. Právo bývalo vykonáváno na Šibeničním vrchu.

  20.03. 1775

Poddaní třinácti vesnic patřících k vlčickému panství se přidali k selskému povstání. Účast na selského povstání vyvrcholila střetem s vojskem a zastřelením deseti povstalců.

  1784

Podle dekretu Josefa II. byl zrušen hřbitov okolo kostela.

  05.04. 1789

Kolem čtvrté hodiny ráno se náhle objevily otřesy a v jedné chalupě dokonce upadla noha od postele. Stará žena, která v posteli spala, sotva stačila vstát, když se vlivem dalšího, ještě silnějšího otřesu, rozpadla velká kachlová kamna. Žena vyběhla ven, aby varovala ostatní obyvatele. Slyšela silné podzemní dunění i několik ran. Sotva doběhla ke starému kamennému mlýnu, tak se najednou země otevřela a celé stavení, i se spícími, nic netušícími lidmi, bylo vtaženo do nitra země.

  1790

Vlčické panství (2 městečka a 15 vsí) koupil lnářský velkopodnikatel Jan František Theer.

  16.08. 1820

Pilníkov byl stižen požárem, který vyšel z domu čp. 109.

Na panském pozemku zvaném Krähenhügel (Vraní kopec) bylo založeno nové předměstí Pilníkova zvané Nové Město.

  1830
  1852

Obec zakoupila dům č.p. 36 na náměsí, aby v něm mohla být zřízena radnice.

  1863 Zřízen C. K. poštovní úřad.
  1868

Panství Vlčice bylo prodáno Hugovi Wihardovi, továrníku v Libavě.

  1870

Dokončena stavba železnice v úseku Trutnov - Stará Paka, po které první vlak projel dne 01.11.1871.

  1871 Vystavěno pilníkovské nádraží.
  1873

Založen první hasičský sbor s 55 členy.

  1892

Otevřena telegrafní stanice.

  1914

Do domácností byl zaveden elektrický proud.

  1916

Panství získal Bedřich Reimann, továrník v Prkenném Dole, který panství vlastnil až do roku 1945.

  1922

Odlity nové zvony pro místní kostel, jako náhrada za zvony zabavené pro válečnou výrobu.

  1926

V parku na náměstí byl vztyčen pomník věnovaný 69. obětem války.

  podzim 1938

Po odstoupení Sudet německé Třetí říši byly z obce Pilníkov vysídleny všechny české rodiny, zůstalo kolem dvanácti smíšených manželství.

říjen 1945

Fond národní obnovy oficiálně přebírá do správy veškerý zkonfiskovaný majetek po odsunutých německých obyvatelích a přiděluje ho českým dosídlencům. 60. a převážně 70. léta s sebou přinášejí další vlnu dosídlenců - chalupáře, kteří udržují a opravují usedlosti, které by jinak pravděpodobně zanikly.

  1949

Prvních 15 družstevníků přešlo do společného hospodaření a založilo JZD. O rok později jsou v družstvu všichni hospodáři z obce.

1954-1959

Pro potřeby JZD byly v obci vystavěny: kravíny pro celkem 150 dojnic, porodnice prasnic, skladováky, drůbežárny pro celkem 750 kusů a kydací zařízení. Dnes již bývalý komplex se stovkou družstevníků je rozprodán soukromníkům pro podnikatelské účely.

04.06. 1998

Obci byl udělen prapor. Prapor představitelům obce předal předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloš Zeman.
Popis praporu: list tvoří červená žerďová část a bílá vlající část v poměru 2:3. K červené části přiléhá polovina černé k žerdi hledící orlice. Poměr šířky listu k jeho délce je 2:3

01.09. 2003

Vyhláškou 108/2003 Sb. ze dne 1.dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu byla mimo jiné ustavena pámátková zóna v Pilníkově. Vyhláška nabyla účinnosti dnem 01.09.2003.

28.01. - 30.01. 2006

V blíže neurčené době od soboty 28.01.2006 večer do pondělí 30.01.2006 odpoledne došlo ke zřícení klenby stropu ve střední části lodě barokního kostela Nejsvětější Trojice v Pilníkově.
Kostel je státem chráněnou památkou.

28.06. 2006

Po mnoha letech, kdy na středovém sloupu kašny byla váza, byla opět na kašnu umístěna socha pelikána krmícího svá mláďata vlastním masem.

30.06. - 31.12. 2006

Proběhla veřejná sbírka na záchranu a opravu kostela Nejsvětější Trojice v Pilníkově.

13.10. 2006
pátek

Byla slavnostně otevřena hala sportovního areálu s umělým povrchem v Pilníkově.

19.01. 2007
pátek

Krátce po půlnoci byly nad Pilníkovem bouřky doprovázené velmi silným větrem o síle orkánu. O neobvyklosti tohoto jevu svědčí i to, že orkán dostal jméno - Kyrril. Silný vítr setrval až do rána. V Pilníkově a okolí bylo vyvráceno několik stromů. Na Sněžce byla naměřena rekordní rychlost větru v nárazech až 216 km/m (60 m/s).

12.04. 2007
čtvrtek

Pilníkov se opět stal městem. Dekret o stanovení Pilníkova městem převzal starosta ve čtvrtek 17.5.2007 v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.


Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 137 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Reklama

Doporučujeme:



Aktuality

©2005-2006 by pilnikov.cz | Powered by phpRS | Designed by jablkon
RSS 2.0 | HTML 4.01 | CSS 2.1
Veškeré fotografie použité na těchto stránkách jsou plným autorským vlastnictvím jejich autorů a vztahuje se na ně mezinárodně platné autorské právo. Není-li uveden autor u fotografie, kontakt na něj můžete získat u administrátora.
Bez písemného souhlasu autora není možné jakékoli jiné použití fotografií - zejména pak kopírování, linkování, tisk, publikování nebo jiné zde neuvedené zpracování.